Kdo jsem já? A kdo bych byla já, kdybych nebyla já?
Je zvláštní mluvit o sobě, ale myslím, že jsem dost společenská, taky ráda (potajmu) pozoruju lidi kolem a při tom jsem moc ráda sama.
Když jsem byla malá a navrhovala svoje první domečky (pro skřítky), prý jsem vždy měla slabost pro pravý úhel a všechny moje plotíky i domečky byly čistě pravoúhlé, pravidelné, promyšlené. A dovolila bych si tvrdit, že takto vypadá i moje navrhování teď. No a tak jsem se to rozhodla trochu pobořit, tu mojí fobii z nepravoúhlosti a nepravidelnosti...
Jak už jsem zmiňovala na ZANu, chci navrhnout houpačku, točící sedačku, která se může natočit tak, že buď bude plná života - uvidí se z ní ven, může si tam sednout více lidí. A nebo si to otočí návštěvník tak, že tam bude moct být sám. Sluníčko mu svítí skrz díry, imituje to stíny listů.
Chtěla jsem tenhle projekt pojmout jako "zkus si všechno, na co by sis normálně netroufla". No a takže jsem už začla tvořit model, jak se bude celá kontrukce točit? Zatím si nejsem jistá, ale v modelu si to vyzkouším.
No a na závěr taková mini zábavnost - vždycky jsem chtěla svojí houpačku namalovat žlutou a dírky udělat jako lístečky. Jak se ale ukázalo, vyděravět lístečky je docela obtížná záležitost... No a tak se ukázala možnost koleček. Kolečka dělám pomocí děrovačky na kůži, takže jsou krásně pravidelná a nechlupatí se. No a žlutá barva a dírky? Myslím, že to bude vypadat dost jako sýr. Což je vtipné, protože jsem o víkendu měla debatu s kamarádkami o tom, že bych nikdy nemohla být vegankou, protože SÝÝÝÝÝÝR.
těším se na výsledek... hezky jsi to pojala a takhle to celé dává smysl, určitě i pro tebe...
OdpovědětVymazatnemohla by být ta houpačka, kolotoč, na konzole, aby tam nebyla ta druhá, jiná podpěra? něco jako mlínek na mák...
š
mlýnek
OdpovědětVymazat