Přeskočit na hlavní obsah

Cesta Prahou

Třetí ZAN - 9.10.

Třináct a půl kilometru v nohách, třináct budov, pár kafíček a piv, devět hodin a spoustu nových vjemů a informací.

Nebudu lhát, byla jsem po celém dni trochu trochu uchozená, ale taky obohacená a spokojená. Nejsilnější pro mě asi byla návštěva stavby Intercontinentalu. Obvzlášť v ještě nedokončené megastavbě jsem si připadala male. Lidé pracující na stavbě mi připomínali spíš mravenečky, než doopravdy lidi, a abych byla upřímná, uvědomila jsem si, že bych takovouhle megastavbu navrhovat (ani organizovat) nechtěla. Je to pro mě asi až moc neosobní, jak už samotná stavba, tak i hotel. Hodně betonu, pokojů a prestižnost stavby ji pro mě dělá nedosažitelnou...






Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

příprava na druhou konzultaci

Mám pocit, že od minulého týdne se zas tak moje smýšlení o recovery house nezměnilo. Možná se mi ještě dotvořili myšlenky a zpětné koncepty... Navrhuji svůj dům v reakci na okolní zástavbu a vlastně tak trochu zmenšuju vnitroblok a dávám vnitroblok do vnitrobloku. Tentokrát jsem se ale víc zaměřila na dům a ne tolik na okolí (o kterém je určitě taky potřeba přemýšlet, ale zas příště). Přemýšlela jsem totiž předtím o domě spíš ze dvora, než o domu jako celku. No a to jsem se teď pokusila změnit. Propracovala jsem víc pohled z ulice, půdorysy i rozložení obytné části, která se změnila od minula asi nejvíce. Nálady: Jedna z věcí o které jsem přemýšlela asi nejvíc je rozložení pokojů v ubytovací části... chtěla bych, aby každý pokoj měl svůj vstup ven, do přírody a při tom chci, aby rezidenti měli možnost chodbu spojující pokoje používat i jako další zašívárnu/místo na skupinovou terapii - do této místnosti si představuji světlík viz obrázek. No a tím mi vznikl tento trochu chaotický a nep...
Okomentovat
Další informace

Libocký obývák

 Jaký je koncept mé stavby? Dle mého názoru by měl obývák být útulný, jednoduchý, levný, ekologický a možný postavit svépomocí - když by se totiž na stavbě podíleli obyvatelé Liboce, budou se potom o prostor radši starat a obecně ho budou mít radši. Proto jsem se rozhodla udělat barák na principu dvou lodních kontejnerů na proti sobě, kde prostor mezi vyplní dvorek - společenská místnost - ten obývák - otevřený, vzdušný, prosvětlený a s výhledem na rybník i na okolní přírodu. Takto si nějak představuji, že bude stavba vypadat: Toto je vision board celého konceptu - chtěla bych použít hlavně tři materiály - kov, dřevo a plexisklo, obývák by měl být něco mezi vnitřním a venkovním prostorem - v létě by se okna měla otevírat dokořán, v zimě by tam mělo jít i zatopit... Ještě přikládám myšlenkovou mapu činností, co se v Obýváku budou dít...
1 komentář
Další informace

Alter ego I

 Kdo jsem já? A kdo bych byla já, kdybych nebyla já? Je zvláštní mluvit o sobě, ale myslím, že jsem dost společenská, taky ráda (potajmu) pozoruju lidi kolem a při tom jsem moc ráda sama. Když jsem byla malá a navrhovala svoje první domečky (pro skřítky), prý jsem vždy měla slabost pro pravý úhel a všechny moje plotíky i domečky byly čistě pravoúhlé, pravidelné, promyšlené. A dovolila bych si tvrdit, že takto vypadá i moje navrhování teď. No a tak jsem se to rozhodla trochu pobořit, tu mojí fobii z nepravoúhlosti a nepravidelnosti...  Jak už jsem zmiňovala na ZANu, chci navrhnout houpačku, točící sedačku, která se může natočit tak, že buď bude plná života - uvidí se z ní ven, může si tam sednout více lidí. A nebo si to otočí návštěvník tak, že tam bude moct být sám. Sluníčko mu svítí skrz díry, imituje to stíny listů. Chtěla jsem tenhle projekt pojmout jako "zkus si všechno, na co by sis normálně netroufla". No a takže jsem už začla tvořit model, jak se bude celá kontrukce to...
2 komentáře
Další informace